Je tu výročí Moorova „zákona“ o vývoji čipů. Dost možná poslední

Gordon E. Moore se na dlouho stal důležitou figurkou ve vývoji procesorů.Moorův zákon slaví 51. výročí.
Možná naposledy

Na den přesně před jednapadesáti lety sepsal ředitel laboratoří pro výzkum a vývoj firmy Fairchild Semiconductors zajímavou studii.

Popsal v ní, jak se od padesátých let vyvíjely počítačové procesory.

Vcelku stručně – v textu na tři a půl strany – popsal své zjištění. Všiml si, že tranzistorů v relativně cenově dostupných čipech přibývá velkou rychlostí. V grafu tvořil vývoj počtu tranzistorů za poslední léta téměř přímku. Komplexita procesoru při zachování minimální komponentové ceny se každý rok prakticky zdvojnásobila.

Jako správný vědec se zamyslel nad tím, co to bude znamenat do budoucna. „Z dlouhodobého hlediska je takové tempo růstu více nejisté, ale nevidím důvod nevěřit, že vydrží stejné alespoň deset let,“ napsal tehdy šestatřicetiletý vědec.

Jeho jméno bylo Gordon Earle Moore a právě na svět přivedl svůj „zákon“, který vydržel celému IT průmyslu přes půl století.

Moore ve svém původním textu z roku 1965 popsal zdvojnásobení počtu tranzistorů za poslední léta a předpovídal, že se taková kadence nějakou dobu udrží. Tehdy nejspíš ještě nevěděl, že zhruba za tři roky odejde z pozice ředitele výzkumných laboratoří Fairchild Semiconductors a spolu s Robertem Noycem založí firmu Intel.

O deset let později se ke svému původnímu odhadu Moore znovu vrátil a hypotézu dalšího vývoje přeformuloval trochu střízlivěji – tentokrát předpověděl, že by se další vývoj v komplexitě procesorů mohl ubírat tempem trochu pomalejším. Ke zdvojnásobení počtu tranzistorů v čipu podle něj mělo nadále docházet až po dvou letech.

Takhle to začalo: Grafem počtu komponent na integrovanou funkci (v log2)

Zhruba takto nějak vypadal graf, který všechno odstartoval. Gordon E. Moore ve své první studii zaznamenal velmi rychlý vývoji čipů za poslední roky. Originální graf si můžete prohlédnout na třetí straně jeho článku.

Takovou formu Moorova „zákona“ dnes zná většina lidí – každé dva roky by se měl počet tranzistorů (nebo v některých zjednodušených podáních „výpočetní výkon“) zdvojnásobit. Moorův Intel k této představě výrazně přispěl – léta se předpovědi svého zakladatele držel jako skutečného zákona a nové výrobní postupy procesorů zaváděl každé dva roky.

Vzestup a pád jedné předpovědi

V posledních letech se ale ukazuje, že Moorova dekády stará predikce už v IT své místo nemá. Výrobní postupy nových procesorů narážejí na hranice fyzikálních zákonů. Ani Intel už nezvládá přicházet s finančně udržitelným zmenšením výrobního procesu každé dva roky. Nedávno to jeho zástupci potvrdili v dokumentu pro americkou státní finanční agenturu SEC, když prohlásili, že u stávajícího 14 nm a také nadcházejícího 10 nm procesu zůstanou vždy déle než dva roky.

Letos si tak připomínáme výročí takzvaného Moorova zákona dost možná naposledy – v příštích letech pravděpodobně už nebude relevantní. Nikdy tedy nebyla lepší doba přečíst si texty, kterými to všechno začalo – pokud vládnete angličtinou, prohlédněte si původní studii a třeba také po deseti letech revidovaný přístup.

Moorův zákon má ale stále ještě malou šanci na přežití. Zástupci Intelu naznačili, že by se ke dvouleté kadenci nových výrobních postupů rádi vrátili – jenže prozatím čekají na technologii, která by jim návrat do zajetých kolejí umožnila. Nejslibněji pro další smršťování tranzistorů zatím vypadají snahy kolem takzvané extrémní ultrafialové litografie (obvykle označované jen zkratkou EUV). Té se ale dočkáme nejdříve někdy u 7nm výrobního procesu, podle nové zprávy Intelu tedy nejdříve za zhruba tři až čtyři roky.

Prozatím je tedy Moorův slavný zákon přinejmenším u ledu.

Správné místo pro vaše data

NAŠE DATACENTRA NALEZNETE V PRAZE I V BRNĚ