Jaký bude rok 2020 v IT? Nové technologie i hrozby

Současné IT trendy a jejich budoucnostSvět IT má před sebou velkou budoucnost,
ta je však opředena i množstvím hrozeb

Už se tolik nestává, že by se nová technologie udržela na výsluní delší dobu. Většinou rychle zevšední a začne představovat stavební základ pro technologii ještě modernější. Předpovídat budoucnost IT proto není jednoduché. S rokem 2020 ovšem vstupujeme do desetiletí, které částečně naplní naše představy o budoucnosti.

Aby si v tomto roce, ale i v těch následujících, firmy vůbec udržely své místo na trhu, budou muset pomalu začít přemýšlet o digitální transformaci. V roce 2023 bude totiž podle analýz International Data Corporation (IDC) asi 52 % globálního HDP poháněno podniky s digitální infrastrukturou, tzn. podniky, které budou využívat digitální technologie pro všechny procesy spojené s fungováním firmy. Tedy pro prodej, péči o zákazníky, nábor zaměstnanců, interní komunikaci atd. Díky takové změně jsou firmy pružnější a mohou rychle reagovat na případné změny na trhu.

Výdaje za digitální transformaci v roce 2019

Podíl světových regionů na výdajích za digitální transformaci v roce 2019 (podle IDC)

Budoucnost cloud computingu

Důležitou technologií pro digitální transformaci firmy je cloud computing. Budování vlastních datacenter a infrastruktur je nákladné, a proto se takové řešení hodí hlavně pro velké projekty. Pro ty malé je už nějakou dobu výborným řešením cloud computing – poskytuje jim podmínky, které by si jinak nemohly dovolit. Investice do cloud hostingu jsou výrazně nižší a v případě Živého serveru je dokonce možné platit jen za to, co projekt opravdu využije. Výkon i kapacita jsou flexibilní a dají se přizpůsobit podle konkrétních a aktuálních potřeb téměř okamžitě.

S pronajatým cloudem se outsourcují rutinní operace jako ukládání a zálohování dat. V případě tzv. managed cloudu si není potřeba dělat hlavu ani s údržbou a aktualizacemi. Ty má totiž na starosti poskytovatel, takže vy se můžete soustředit pouze na vývoj projektů a navíc ušetříte za práci administrátora. Přesně to je výhodné pro malé firmy. Do cloudu ale migrují i velké korporace. Hodí se zkrátka všude, kde na jednom projektu pracuje více lidí – díky cloudu jsou totiž data konzistentní a přístupná členům všech týmů. Řeší i situace, kdy je potřeba, aby jednu aplikaci náročnou na výpočetní výkon používalo několik zaměstnanců. V takovém případě se aplikace nainstaluje do cloudu a přístup k ní má každý ze svého vlastního počítače.

Cloud je bezpečný, můžeme ho rychle přizpůsobit situaci, řadu věcí zjednodušuje a chlubí se vysokou dostupností i výkonem.  Minimálně i v následujícím roce sehraje cloud computing významnou roli, a to především v rozšiřování výpočetních sil. S neustále se vyvíjejícím hardware rostou požadavky i na výpočetní výkon, a právě to by cloud computing mohl vyřešit.

Kvalitní cloud s vysokou dostupností

V Master Internet si zvolíte cloudové řešení nebo si vyberete z předem vytvořených sestav. Cloud hosting provozujeme na nejmodernějších technologiích Dell EMC ve vlastních datacentrech v Brně a v Praze.

Chci cloud od 341 Kč

V poslední době se často skloňuje ještě jeden pojem spojený s cloud computingem, tzv. distribuovaný cloud. Poskytovatel distribuovaného cloud hostingu je stále zodpovědný za provoz, správu i aktualizace, ale veřejné cloudové služby jsou šířeny do několika lokalit mimo datacentrum. Jedná se vlastně o podobný princip, na jakém funguje třeba SaaS (software jako služba). Aplikaci si nemusíte kupovat, ale pouze si ji pronajímáte od poskytovatele, který vám ji hostuje, a vy k ní snadno přistupujete přes internet. Distribuce cloudu přibližuje výpočetní síly k místům, kde jsou data tvořena. Mohou se tedy ukládat lokálně a není potřeba je přenášet do vzdáleného datacentra.

Na vzestupu je stále také hybridní cloud. Což je řešení, pro nějž se nejčastěji rozhodují i zákazníci Masteru. Hybridní cloud umožňuje sdílení dat mezi veřejným a privátním cloudem, flexibilnější práci s daty a třeba i jejich rozdělení podle citlivosti a nutnosti zabezpečení. Hybridní cloud nabízí také pokročilejší možnosti optimalizace stávající struktury.

Rozšířenou a virtuální realitu začínají s oblibou používat lékaři i vzdělávací organizace

Rozšířená realita (AR, z angl. augmented reality) kombinuje reálný svět s digitálními prvky, které uživatel snadno odliší od skutečnosti. Příkladem takového softwaru je třeba mobilní aplikace Pokémon Go z roku 2016. Při jejím používání snímáte okolí kamerou svého zařízení, aplikace detekuje tento obraz a na základě získaných informací do něj v reálném čase vloží doplňující informace. Nemusí jít ale vždy jen o zábavu. Své využití má rozšířená realita i v jiných oblastech – za její pomoci se v chirurgii tvoří obrázky mozku a piloti vybaveni přilbami podporujícími AR mají přehled o své nadmořské výšce a rychlosti.

O dopadech rozšířené reality se přesto stále diskutuje. Asi nejkontroverznějším tématem je hranice mezi digitálním a skutečným světem, a to hlavně po několika nehodách souvisejících s používáním aplikace Pokémon Go. Aplikace založené na AR navíc zasahují do osobních dat, hrozí proto potenciálním únikem informací a hemží se kolem nich i legislativní problémy.

Odhadované příjmy z rozšířené reality v roce 2025 podle Lumus Vision

  • Herní průmysl – 11,6 miliardy dolarů
  • Zdravotnictví – 5,1 miliardy dolarů
  • Strojírenství – 4,7 miliardy dolarů
  • Live eventy – 4,1 miliardy dolarů
  • Zábavní video průmysl – 3,2 miliardy dolarů
  • Reality – 2,6 miliardy dolarů
  • Maloobchod – 1,6 miliardy dolarů
  • Vojenství – 1,4 miliardy dolarů
  • Vzdělávání – 7 milionů dolarů


Obrovský potenciál ve výcviku, vzdělávání nebo dokonce rekonvalescenci po úrazech má virtuální realita, tedy umělé prostředí vytvořené speciálním softwarem, který díky stimulaci zraku a sluchu vyvolává dojem reálného světa. Třebaže je prozatím nejpopulárnější u uživatelů herních konzolí, slaví úspěchy i ve zdravotnictví a vznikají softwary jako VirtualShip, který k výcviku používá americká armáda.

Virtuální realita se ale zatím nerozšiřuje tolik jako AR. Hardware je totiž dostupný jen ve dvou variantách a obě s sebou nesou určitá negativa. Buďto jste připojeni k všesměrové pohybové platformě, která je drahá a svým způsobem pohyb omezuje, anebo používáte menší zařízení (brýle), které zase trpí grafickými nedostatky. Tento problém by se mohl vyřešit s příchodem 5G sítě, jejíž přenosová rychlost by umožnila připojit zařízení k vzdálenému serveru nebo cloudu.

Vyšší cíle a jasné zaměření – to je kyberbezpečnost v roce 2020

Bezpečnost v kyberprostoru je velké téma, které se dotýká téměř každé technologie. Zajistit ji kompletně a detailně je zatím nemožné, a tak se hackerům otvírá širší pole působnosti a možností. V roce 2020 tomu nebude jinak a techniky kyberzločinců se budou zdokonalovat. 

Všeobecně cíleným útokům odzvonilo, kyberzločinci jsou teď konkrétní a vybírají si takové oběti, které za znovuzískání svých dat zaplatí nejvíce. Takovému typu ransomwaru, tedy programu, který blokuje počítačový systém nebo šifruje data za účelem vydírání oběti, se říká zacílený ransomware. Všechny útoky by měly probíhat sofistikovaněji a mnohdy se soustředit rovnou na celé infrastruktury.

Společnost Kaspersky vydala loni na podzim detailnější přehled o budoucnosti kyberbezpečnosti a upozorňuje v něm na zvyšující se počet útoků bez malwaru. Pomocí cílených síťových hardware jako VPNFilter nebo Slingshot je možné se nabourat do soukromých síťových připojení. Narušením šifrovaného tunelu VPN se útočníci dostávají ke všem potřebným informacím a získávají větší flexibilitu.

Asi nejvíce znepokojivá je hrozba úniku velmi citlivých informací, jako jsou například biometrická data, doposud považovaná za jeden z nejúčinnějších prostředků ochrany. Opatrní bychom měli být i s videi a zvukovými záznamy. Právě tyto technologie vrhají uživatele a jejich data do rukou útočníků. Výborně se totiž hodí k tvorbě deepfake obsahů, které se těší čím dál větší popularitě.

Kyberbezpečnost ale dávno není otázkou jen osobních dat, průmyslu nebo obchodu. Zasahuje i do některých mezinárodních konfliktů a podle společnosti Kaspersky je pravděpodobné, že se forma politické špionáže bude dále rozšiřovat na špionáž technologickou, která balancuje na hraně mezi válkou a diplomacií.

Svého chatbota už má i spousta malých byznysů

Interakce se zákazníkem je pro firmy klíčová a vyžaduje, aby jí zaměstnanci věnovali nějaký čas. To je pro firmy nákladné, a proto spousta menších i velkých podniků sahá po chatbotech, jejichž hlavní funkcí je simulovat konverzaci s lidmi. Chatbot rozhodně není novinkou v oblasti technologií, ale za ta léta už dospěl do zralého stádia a je mnohem inteligentnější. Jeho potenciál se přesto dále rozrůstá.

Kombinace strojového učení a přirozeného zpracování jazyka dělá chatboty intuitivnější a lidštější. Běžnou praxí je pro ně už i mluvený projev. Zvládnou až 85 % komunikace se zákazníkem a své místo často nacházejí i v oblasti HR. Spekuluje se o tom, že do budoucna bude až polovina velkých společností investovat spíš do chatbotů než do mobilních aplikací. A ne nadarmo – ušetří jim to údajně až 8 miliard dolarů na mzdách.

Odhadované využití chatbotů v roce 2020

V jakých odvětvích se podle Intercomu budou chatboti používat v roce 2020

Nejen chatboti, ale také autonomní vozidla nebo drony, všechny tyto technologie založené na umělé inteligenci jsou mimo jiné velkým tématem kvůli tomu, že ohrožují existenci některých současných pracovních pozic. Stroje totiž, na rozdíl od lidí, nemusí odpočívat. Umělá inteligence proto skutečně člověka na některých místech nahradí. Současně ale dává vznik i zcela novým pracovním příležitostem. Podle odborníků se v roce 2020 bude celkový počet pracovních pozic v oblasti umělé inteligence pohybovat kolem 23 milionů.

5G síť má stále svá pro i proti

Po téměř dekádě rozvoje se 5G síť stává realitou a pokrývá už některé oblasti. Nabízí vyšší rychlost, než jakou je schopné poskytnout kterékoli domácí širokopásmové připojení, slibuje rozvoj IoT zařízení nebo třeba autonomních vozidel. 

Nese s sebou ale i určitá negativa. Její infrastruktura musí být kvůli frekvenci signálu hustší, a tak se prodraží. Stabilita signálu je stále otázkou, navíc se objevily problémy s jeho prostupností přes některé materiály. Navzdory tomu by do roku 2024 měla 5G síť pokrývat až 40 % planety a podporovat miliony zařízení na kilometr čtvereční, což je v porovnání s tisíci, které zvládá 4G síť, obrovský rozdíl. Detailně jsme o rozdílech mezi sítěmi, výhodách 5G sítě i jejích rizicích psali v článku 5G sítě přichází – máme se bát nebo těšit?

26 miliard IoT zařízení po celém světě

Na jednoho člověka budou v roce 2020 připadat asi čtyři zařízení internetu věcí. V roce 2030 už to bude až 15 zařízení. Momentálně se velké oblibě těší hlavně chytré domácí spotřebiče, čidla, senzory nebo automobily. Všechna IoT zařízení je navíc možné propojit a snadno tak regulovat třeba teplotu nebo úroveň vlhkosti z jednoho zařízení. V Masteru jsme ve spolupráci se společností IQRF Alliance vyvinuli aplikaci IoT Starter App, v níž IoT vývojáři můžou propojit všechna svá IoT zařízení a jednoduše je ovládat ze svého mobilu.

Se zařízeními internetu věcí se už setkáváme běžně, a jak roste jejich oblíbenost, roste i hrozba úniku informací a útoků. IoT zařízení mají totiž jeden velký nedostatek – zabezpečení tak nějak není součástí původního balení. A proto, mají-li zůstat příjemnou součástí běžného života, bude potřeba primárně zapracovat na jejich bezpečnostních prvcích.

Blockchain není jen technologií kryptoměn

Blockchain, jemuž bylo v roce 2017 přisouzeno české slovo „bločenka“, je technologie nejčastěji spojovaná s kryptoměnami. Jedná se o konsensuálně řízenou distribuovanou databázi, která chronologicky uspořádává a uchovává neustále se rozšiřující počet transakčních záznamů. Obsahuje data, která je možné vložit, ale nelze s nimi dále manipulovat, a to ani z vnější strany, ani ze strany uzlů peer-to-peer sítě. Díky tomu je blockchain velmi bezpečnou technologií, která má velký potenciál jakožto zabezpečení IoT zařízení. Už dnes je používán pro experimentální a drobné projekty a odhaduje se, že v roce 2023 bude plně škálovatelný. Říká se, že by mohl být hrozbou pro finanční sektor, ve skutečnosti je ale pravděpodobnější, že velké organizace pohybující se na poli finančního byznysu budou těmi, které začnou technologii blockchainu využívat a těžit z ní. 


IT trendy formují a budou formovat budoucnost zdravotnictví, vzdělávání i průmyslu. Neustále přibývají aplikace i stroje řízené umělou inteligencí a automatizace a digitalizace se zapojuje do běžných zákaznických služeb i firemních procesů. Některé z technologií sice ještě nejsou plně rozvinuté (vzpomeňme třeba 5G síť, blockchain nebo virtuální realitu), ale podnikatelé a analytici je přesto vnímají jako velmi slibné. Jejich poměrně rozsáhlé pronikání do běžného života a prostředí, kterým jsme obklopeni, nás ovšem vystavuje i velkému množství hrozeb, a na to často zapomínáme. Brian Burke, viceprezident pro výzkum ve společnosti Gartner, prohlásil na jednom ze shromáždění, že bychom primárně měli myslet na to, jaký mají technologie dopad na člověka a průmysl. Neberme proto kyberbezpečnost na lehkou váhu.

Správné místo pro vaše data

NAŠE DATACENTRA NALEZNETE V PRAZE I V BRNĚ