Návod na využívání technologie LACP

Úvod

LACP (Link Aggregation Control Protocol) – Agregace linek je termín, popisující různé metody kombinování (agregace) více fyzických síťových linek do jedné logické. Tím se zvyšuje propustnost, která převyšuje propustnost jednotlivých fyzických síťových linek a zároveň poskytuje záruku funkčnosti v případě, že jedna z fyzických linek selže. Tento návod popisuje nastavení portů Dedikovaného serveru a zařízení umístěných v datacentru MasterDC v rámci služby Server housing pro využití duální konektivity v LACP modu.

Podmínky funkčního LACP

Pro správné nastavení duální konektivity je nezbytné, aby se nastavení na vašem serveru shodovalo s konfigurací na MasterDC switchi. V opačném případě nebude LACP bond funkční.

Při konfiguraci proto vždy dodržujte instrukce popsané v tomto návodu a použijte hodnotu parametru LACP Rate, kterou od nás obdržíte při zřízení služby Dedikovaný server nebo Server housing.

V linuxových systémech je možné nastavit také rozdělování odchozí komunikace pomocí parametru xmit_hash_policy.

O parametru LACP Rate

Při konfiguraci LACP na svém serveru se setkáte s parametrem Rate (někdy označovaným jako LACP Timer). Tento parametr určuje, jak často si váš server vyměňuje kontrolní LACP rámce se switchem v datacentru MasterDC.

Informaci o tom, jakou hodnotu pro tento parametr nastavit, od nás vždy obdržíte při zřízení služby Dedikovaný server nebo Server housing. Konfigurace parametru nabývá dvou hodnot:

• Fast (rychlý interval) – server posílá kontrolní pakety každou sekundu. Výhodou je rychlá detekce výpadku jedné z linek a přesměrování provozu na funkční linku do 3 sekund.
• Slow (pomalý interval) – server posílá kontrolní pakety každých 30 sekund. Přesměrování provozu v případě problémů u jedné z linek může trvat až 90 sekund.

O parametru xmit_hash_policy

V linuxových systémech lze nastavit parametr xmit_hash_policy, který určuje způsob rozdělování odchozí komunikace mezi jednotlivé fyzické linky v LACP bondu. Tento parametr může mít různé hodnoty. Pro účely tohoto návodu si vysvětlíme dvě z nich:

• layer2 – tato hodnota rozděluje provoz pouze podle MAC adres komunikujících zařízení. V některých situacích proto nemusí docházet k rovnoměrnému využití všech linek.
• layer2+3 – tato hodnota při rozdělování provozu zohledňuje kromě MAC adres také IP adresy, což obvykle vede k efektivějšímu rozložení síťové komunikace mezi fyzické linky v bondu.

V MasterDC doporučujeme nastavit hodnotu layer2+3. Konfigurace uvedené níže toto doporučení již zohledňují. Pokud parametr xmit_hash_policy nechcete používat, můžete jej z konfigurace odebrat.

Nastavení LACP v OS Linux

RHEL, CentOS, Rocky Linux, AlmaLinux, Fedora

V distribucích založených na RHEL se nastavení sítě provádí v nástroji NetworkManager příkazy nmcli.

Aktivace funkce bonding

Pokud systém ještě nepoužívá funkci spojování linek, zapněte ji (načtěte do paměti) příkazem:

Nastavení sítě

1. Vytvořte hlavní virtuální rozhraní (bond0). Následující příkaz zapne LACP (režim 4). Pro parametr lacp_rate= uveďte hodnotu 0 nebo 1 (0 pro slow, 1 pro fast) podle instrukcí, které jste od MasterDC obdrželi při zřízení služby.
   nmcli connection add type bond con-name bond0 ifname bond0 bond.options "mode=4,miimon=100,lacp_rate=[0 nebo 1],xmit_hash_policy=layer2+3"

   Síťovou konfiguraci (IP adresu, gateway apod.) následně nastavujte na rozhraní bond0.

2. Přidejte do tohoto bondu fyzické síťové karty (zde např. eno1 a eno2), které jsou zapojeny do switchů MasterDC s nakonfigurovaným LACP bondem:
   nmcli connection add type ethernet con-name bond0-port1 ifname eno1 master bond0
nmcli connection add type ethernet con-name bond0-port2 ifname eno2 master bond0

Debian

U distribuce Debian je pro správnou funkčnost nejprve nutné nainstalovat pomocný balíček a následně upravit dva textové konfigurační soubory.

Instalace balíčku ifenslave

Nainstalujte balíček ifenslave, který umožní síťové karty spojovat:

Aktivace funkce bonding

Otevřete soubor /etc/modules a vložte parametry modulu. V parametru lacp_rate nastavte hodnotu 0 nebo 1 (0=slow, 1=fast) podle instrukcí k vaší službě:

Nastavení sítě

Otevřete soubor /etc/network/interfaces a vložte do něj konfiguraci rozhraní. Do parametru bond-lacp-rate doplňte stejnou hodnotu (0 nebo 1) jako v předchozím kroku. Místo eno1 a eno2 případně doplňte skutečné názvy síťových karet.

Ubuntu

Aktivace funkce bonding

Otevřete konfigurační soubor /etc/modules a vložte do něj řádek pro správné zavedení modulu v jádře. V parametru lacp_rate nastavte hodnotu 0 nebo 1 podle instrukcí k vaší službě:

Nastavení sítě

Novější verze Ubuntu využívají pro správu sítě nástroj Netplan. Konfigurace se zapisuje ve formátu YAML do souboru v adresáři /etc/netplan/.

Čistá instalace Ubuntu již mívá předpřipravený soubor, např. 00-installer-config.yaml. Tento soubor otevřete a jeho obsah nahraďte následující konfigurací.

Po uložení konfiguračního souboru uveďte změny do provozu spuštěním příkazu:

Gentoo

Pro nastavení LACP v Gentoo je potřeba upravit konfigurační soubor.

1. Otevřete soubor /etc/conf.d/net a upravte jej podle následujícího. Do parametru lacp_rate doplňte hodnotu 0 nebo 1 podle instrukcí k vaší službě::
   config_eno1=( "null" )
config_eno2=( "null" )
slaves_bond0="eno1 eno2"
config_bond0=( "IP_ADRESA/MASKA" )
bond_bond0=( "mode=4" "miimon=100" "lacp_rate=[0 nebo 1]" "xmit_hash_policy=layer2+3" )
2. Přejděte do adresáře se síťovými skripty:
   cd /etc/init.d
3. Vytvořte spouštěcí odkaz (symlink) pro nové rozhraní bond0:
   ln -s net.lo net.bond0
4. Zrušte automatické spouštění původní síťové karty při startu serveru. Tento krok je nezbytný, aby systém po restartu nespouštěl kartu samostatně a neblokoval funkčnost nového bondu.
   rc-update del net.eno1 default
5. Přidejte nové spojené rozhraní bond0 do automatického spouštění po startu serveru:
   rc-update add net.bond0 default
6. Nakonec aktivujte nové rozhraní bond0:
   /etc/init.d/net.bond0 start

Funkčnost nově nastaveného bondu můžete ještě ověřit pomocí příkazu:

Nastavení LACP v OS Windows

1. Spusťte konzoli pro Seskupování síťových adaptérů spuštěním souboru LbfoAdmin.exe. Stiskněte klávesovou zkratku Win+R, zapište LbfoAdmin.exe a stiskněte Enter.
2. V pravém dolním rohu Adaptéry a rozhraní označte volné rozhraní, které bude součástí LACP týmu. Klikněte pravým tlačítkem myši a zvolte Přidat do nového týmu.
3. V novém okně zaklikněte rozhraní, která budou součástí nového LACP teamu.
4. Po rozkliknutí Další vlastnosti nastavte následující hodnoty:
   • Režim seskupení týmu: LACP
   • Režim vyrovnání zatížení: dynamic

Nastavení parametru rychlosti (LACP Timer) je potřeba provést v PowerShell. Parametr se zde nezadává číslem, ale slovně jako fast (pro hodnotu 1) nebo slow (pro hodnotu 0).

1. Spusťte PowerShell jako administrátor.
2. Zadejte následující příkaz:
   Get-NetLbfoTeam | select Name, LacpTimer
   Příkaz vám zobrazí tabulku s názvem týmu a aktuální rychlostí (např. Team01, Fast):
   Name        LacpTimer
----            ---------
Team01     Fast
3. Podle instrukcí, které jste obdrželi při zřízení služby, nastavte požadovanou rychlost spuštěním jednoho z následujících příkazů (název „Team01“ nahraďte skutečným názvem vašeho týmu):
   Set-NetLbfoTeam -Name "Team01" -LacpTimer Slow

   nebo

   Set-NetLbfoTeam -Name "Team01" -LacpTimer Fast

Během vytváření síťového týmu a následné změny rychlosti v PowerShell dojde ke krátké nedostupnosti konektivity (v řádu sekund), protože se síťové karty musí znovu synchronizovat se switchem.