OSI Model
Model OSI (Open Systems Interconnection) popisuje komunikaci zařízení, která jsou připojena ke stejné počítačové síti. Vytvořila jej organizace ISO a v roce 1984 byl přijat za mezinárodní normu pro standardizaci sítí.
OSI model se skládá ze 7 vrstev. Každá z nich může interagovat pouze s vrstvou nad ní nebo pod ní, a to pomocí stanovených rozhraní. Komunikace probíhá tak, že data jsou postupně předávána jednotlivými úrovněmi modelu – od vrchní aplikační vrstvy po spodní fyzickou. Funkce jednotlivých vrstev je následující:
- Aplikační vrstva poskytuje uživatelům přístup k aplikacím a službám, jako jsou webové prohlížeče nebo e-mailové aplikace.
- Prezentační vrstva připravuje data pro aplikační vrstvu. Definuje, jak mají dvě zařízení kódovat, šifrovat a komprimovat data.
- Relační vrstva vytváří komunikační kanály (relace) mezi zařízeními. Dochází zde k synchronizaci komunikace mezi relačními vrstvami obou systémů.
- Transportní vrstva zajišťuje spolehlivý přenos dat a jejich kvalitu mezi koncovými uzly.
- Síťová vrstva je zodpovědná za směrování dat mezi různými sítěmi nebo podsítěmi a má na starosti výběr trasy pro přenos dat.
- Linková vrstva řídí přímé spojení mezi sousedními zařízeními v síti. Dochází zde k detekci a opravám chyb v datech, řízení toku dat a adresaci pomocí MAC adres.
- Fyzická vrstva se stará o fyzický přenos dat přes komunikační médium jako jsou kabely, optická vlákna nebo rádiové vlny.
Model OSI je teoretický síťový model, který popisuje, jak by měla zařízení v síti komunikovat. I přesto, že se skutečná implementace sítí může od modelu lišit, je vhodné ho využít např.:
- jako vodítko pro určení potřebného hardware a software při budování sítě;
- k pochopení komunikačního procesu v počítačové síti;
- při identifikaci problémů v síti a určení lokality, ve které vrstvě problém vzniká;
- k zajištění interoperability mezi zařízeními a systémy od různých výrobců.
