Co je to flexibilita cloudu a jak ušetří vaší firmě peníze

„Ušetříte peníze.“ Tato věta dříve nebo později zazní v každém výčtu výhod cloudu. Přechod od standardních firemních serverů a procesů do cloudu přináší spoustu kladů, ale právě úspora je pro mnoho lidí a firem pochopitelně nejzajímavější. Jak ale cloud šetří peníze? Může za to především jeden faktor – flexibilita, někdy nazývaná elasticita. Pojďme si tedy popsat, o co vlastně jde a jak vám pomůže ušetřit.

Flexibilita cloudu
JIŘÍ HANÁK
  • JIŘÍ HANÁK

  • 09. 10. 2015
  • 5 min čtení
Zkopirovat do schránky

Co je flexibilita? Schopnost se přizpůsobit

Flexibilita či elasticita je jednou ze základních vlastností cloudu. Přesné definice se mohou mírně lišit, výstižná je ale například ta, se kterou přišli vědci Herbst, Kounev a Reussner z technologického institutu v Karlsruhe. Ti elasticitu definují jako „schopnost cloudu adaptovat se na měnící se požadavky tak, aby se v každém časovém okamžiku co nejpřesněji výkon s požadavky shodoval.“

Znamená to, že když se vaše potřeby na výkonnost cloudu změní, on se jim rychle a snadno přizpůsobí – po rychlém restartu virtuálního privátního serveru bude vše optimalizované.

Potřebujete pro svůj e-shop výkon navíc, třeba abyste pokryli podvečerní špičku? Nemusíte na nic myslet, díky flexibilitě se výkon vyrovná vašim potřebám.

V cloudu máte k dispozici výkon a prostor, který je teoreticky neomezený a dokáže se rychle přizpůsobit rostoucím či klesajícím požadavkům.

Zato když máte fyzický server, jeho výkon je pevně dán zvoleným procesorem, množstvím paměti, typem úložiště a dalšími faktory. Ve chvíli, kdy vám výkon přestane stačit, máte dvě možnosti.

Můžete buď zatnout zuby a vydržet s nedostačujícím hardwarem. Před tímhle přístupem ale varují odborníci z univerzity v Berkeley. Může mít za následek trvalý úbytek klientů, pokud je server nedokáže obsloužit – tedy pokud se jim e-shop nebo webové stránky nenačítají dost rychle nebo dokonce vůbec.

Druhou možností je pustit se do upgradu systému, který ale zabere nějaký čas. Obnáší totiž hledání odpovídajících komponent, nejlepšího prodejce, objednávání a až pak teprve výměnu hardwaru.

Nejlepším řešením je přejít do cloudu. Tam totiž tyto starosti neřešíte. Když potřebujete více výkonu, prostě jej od poskytovatele dostanete. Prakticky okamžitě a bez jakýchkoliv problémů.

V praxi to pak znamená, že poskytovatel může reagovat na změnu vašich potřeb a vy zase můžete díky virtualizaci čerpat z téměř neomezených prostředků. Cloud vám může poskytovatel podle potřeby „roztáhnout“ – přidělí vám více procesorových jader, více paměti nebo více místa na disku. A stejně tak jej dokáže „smrsknout“, když výkon nepotřebujete. A proč je flexibilita klíčová pro úspory? Zkusím to ukázat na příkladu.

Upgrade fyzického serveru: námaha, která se nevyplatí

Představte si vcelku běžnou situaci. V cloudu běží internetový obchod, který má relativně stabilní návštěvnost. Průměrně na něj za hodinu přijde třeba 1000 zákazníků. Jedná se ale o průměr – ve špičkách dorazí lidí třeba i třikrát více, v „mrtvých“ časech (například mezi třetí a čtvrtou ráno) pak na stránky zabrousí sotva zlomek návštěvníků. Třeba jen deset.

Pokud máte fyzický server, který zvládne obsloužit tisíc zákazníků, velkou část noci oplývá výkonem, který vůbec nepotřebuje. A ve špičkách zase nemusí stíhat, takže ho budete muset naddimenzovat tak, aby zvládal pokrýt i návštěvnost, která je mnohonásobně vyšší než ta průměrná. Jinak hrozí problémy – pomalá odezva e-shopu zákazníkům, nereagující stránky, zmařené prodeje.

Budete utrácet více jen proto, abyste měli jistotu přístupnosti svých služeb. Kromě toho je to boj s časem. Pokud vaše firma roste – a to by měla – časem bude průměrná návštěvnost na úrovni dnešní špičky. A tak budete upgradovat znovu a znovu, a potřeba dalšího výkonu vás stejně časem dožene.

S cloudem podle vědců firmy výrazně ušetří

Vědci z univerzity v Berkeley uvádějí ve své studii příklad s přepočtem na hodinu výkonu serveru. Přiblížili ho na službě, která ve špičce potřebuje 500 serverů, ale v údolích návštěvnostní křivky pouze 100 serverů. Pokud je průměrné využití služby přes den 300 serverů za hodinu, celkové využití výkonu za den je 300 x 24 = 7200 server hodin. Protože je ale nutné počítat dopředu také se špičkami, cena by ve skutečnosti činila 500 x 24 = 12000 server hodin. Což je téměř o 70 % více, než je potřeba. Při použití klasických serverů tak klient zbytečně většinu dne platí za výkon, který nepotřebuje. V cloudu je však možné díky flexibilitě výkon přizpůsobit požadavkům a díky tomu ušetřit zákazníkům peníze.

U cloudu toto nezažijete. Díky flexibilitě je možné výkon škálovat nahoru i dolů podle toho, kolik je ho zrovna potřeba.

Pravidlo úspěšného byznysu: Neplaťte zbytečně

K čemu je dobré to, že se výkon podle potřeby dokáže také snížit? Ve spojení s platebním modelem anglicky nazvaným pay-as-you-go (česky volně „plať za pochodu“) vám ušetří peníze. V praxi to znamená, že vám bude kromě drobného paušálu účtován jen ten výkon, který jste opravdu spotřebovali. Master Internet nabízí tuto službu pod názvem Živý server. Díky ní platíte skutečně především to, co jste využili, a neplýtváte tak zbytečně svými prostředky. Úspory dosažené přechodem do cloudu jsou pak opravdu značné a především odpovídají tomu, jak užitečný pro vás cloud aktuálně je.

Výhody cloudu leží ve flexibilitě

Hlavní přínosy flexibility jsou tři.

Zaprvé se vaše infrastruktura díky ní může výkonově trochu smrsknout v obdobích mimo špičky, takže nemusíte platit za – v tu chvíli – zbytečně vysoký výkon.

Zadruhé, ve špičce zase flexibilita zaručí, že budete mít okamžitě k dispozici potřebný výkon navíc.

A podstatně je především jedno: přechod do cloudu vám ušetří mnoho peněz. Pokud jste ještě do cloudu nemigrovali, rozhodně to brzy udělejte. Už nyní provozuje podle průzkumů své služby v cloudu přes 90 % dotázaných firem ve Spojených státech. A podle některých odborníků už v roce 2020 přejdou na cloudové řešení úplně všechny.

Organizace, které využívají nějakou formu cloudu 93 %
Organizace s privátním cloudem 63 %
Firmy, které mají v cloudu alespoň 1000 virtuálních strojů 22 %

Líbil se vám článek? Ano / Ne