Halving Bitcoinu v roce 2020 – jak ovlivní cenu a těžbu bitcoinu?

Halving bitcoinu znamená půlení odměn pro těžaře.Těžaři budou po halvingu dostávat jen
6,25 bitcoinu. Zvýší se jeho cena?

Bitcoin čeká v příštím roce významná událost – halving, neboli půlení, odměn za vytěžený blok. Těžaři, investoři a vlastně celá bitcoinová komunita si lámou hlavu s tím, jaký to bude mít vliv na cenu bitcoinových mincí a jak se celkově změní podmínky pro těžbu. Pozornost si ale zaslouží i další kryptoměny, třeba i ty lehce bizarní, které začaly jako recese, ale postupně se vyvinuly v důstojnou konkurenci Bitcoinu. Slyšeli jste třeba o Dogecoinu nebo Dentacoinu? A víte, kterou měnu je aktuálně nejvýhodnější těžit?

Od největšího boomu Bitcoinu na přelomu roku 2017 a 2018 už uběhly téměř dva roky a dnes už jen stěží najdete někoho, kdo o něm nikdy ani neslyšel. Pohádkové příběhy o rychle nabytém jmění přilákaly do světa kryptoměn i lidi, kteří se o ně dříve nezajímali a těžba bitcoinů se stala profesionálním byznysem. Kryptoměny už nejsou zajímavou příležitostí jen pro počítačové geeky a nadšence, ale zajímají se o ně i velké investiční skupiny a spekulanti, kteří dříve považovali kryptoměny za pofidérní výstřelek módy.

Popularita a obecná známost Bitcoinu jde ale ruku v ruce se zvyšující se konkurencí, a to jak v oblasti investování, tak zejména v oblasti těžby. Zatímco na začátku roku 2010 bylo možné vytěžit slušný počet bitcoinů na pracovním laptopu při běžných cenách elektřiny, dnes už to tak snadné není. Odměny pro těžaře se navíc každé 4 roky snižují přesně na polovinu a příští halving Bitcoinu připadá právě na rok 2020.

Pokud nevíte jak těžba bitcoinu funguje, pomůže vám v orientaci náš loňský článek přibližující principy těžení. Bitcoinu jsme se věnovali i v začátečnickém manuálu krok za krokem.

Odměny pro těžaře a jejich halving (půlení)

Bitcoinoví těžaři dostávají za ověření bloku transakcí určitý počet bitcoinů. Po každém vytěžení 210 tisíc bloků ale dochází k tzv. halvingu, což znamená, že se odměna sníží na polovinu. Celkový počet bitcoinů, které se kdy vytěží, je 21 milionů, vytěžená je už ale většina – více než 18 milionů.

Během prvních čtyř let existence této nepopulárnější kryptoměny byla odměna za vytěžený blok 50 bitcoinů, v roce 2012 došlo k prvnímu halvingu a odměna se snížila na 25 bitcoinů za blok. Druhý, a zatím poslední halving, nastal 7. července 2016, od té chvíle dostávají těžaři jen 12,5 bitcoinu.

Halving je pro bitcoinovou komunitu vždy velkou událostí, protože se očekává, že bude mít významný vliv na jeho tržní hodnotu i obtížnost těžby. Existuje dokonce i samostatná stránka s odpočítáváním do dne halvingu. 

Halving v roce 2020 – zvýší se cena bitcoinů?

V květnu 2020 dojde k třetímu halvingu Bitcoinu v historii a odměna za vytěžený blok tak klesne na 6,25 bitcoinu. V praxi to znamená, že těžaři dostanou za stejnou práci, respektive propůjčený výkon svého hardwaru, dvakrát méně bitcoinů. Spekulanti a investoři se proto předhání v předpovědích, jaký vliv bude mít halving na jeho cenu.

Pokud by zafungovalo klasické ekonomické pravidlo o nabídce a poptávce, tedy čím je komodita vzácnější, tím má vyšší cenu, měla by hodnota bitcoinu stoupnout. V případě obou předchozích halvingů se tak i skutečně stalo. Když srovnáme cenu ke dni halvingu a 150 dní poté, tak v roce 2012 se cena zvýšila z 12,35 dolaru na 127 dolarů a v roce 2016 z 650,83 dolaru na 758,81 dolaru. Nutno však poznamenat, že v obou případech se hodnota bitcoinu vyvíjela jinak. Zatímco v roce 2012 hned od halvingu rapidně narostla, při druhém halvingu klesla po necelém měsíci přibližně o třetinu své hodnoty a teprve až potom začala stoupat.

Různí analytici navíc očekávají, že cena bitcoinu začne růst už několik měsíců před halvingem. Důvod je poměrně logický, očekávaný nárůst ceny pravděpodobně přiláká investory, kteří ho začnou nakupovat s předstihem a zvýšená poptávka bude tlačit cenu směrem nahoru. Pokud se opět podíváme do minulosti a srovnáme cenu bitcoinu půl roku před halvingem a v době halvingu, zjistíme, že v roce 2012 se cena zvedla z 4,78 dolaru na 12,35 dolaru a v roce 2016 z 453,55 dolaru na 650,83 dolaru.

Vývoj ceny bitcoinu před a po halvingu
Vývoj ceny bitcoinu před a po halvingu v roce 2012 a 2016. Zdroj: Mentomarket.io

Co však platilo dvakrát, potřetí platit nemusí. Před přílišným optimismem varuje například analýza společnosti Strix Leviathan, která tvrdí, že samotný halving Bitcoinu nemá na jeho cenu vliv. Výzkumníci sledovali 32 halvingů u 24 různých kryptoměn půl roku před i po halvingu a zjistili, že zvýšení či snížení ceny bylo spíše náhodné.

Toto tvrzení potvrzuje i letošní halving Litecoinu, které připadlo na 5. srpen. Zatímco v den halvingu se jeho cena pohybovala kolem 95 dolarů za kryptominci, v době vydání tohoto článku stál jeden litecoin kolem 46 dolarů.

Aby bylo možné cenu bitcoinu odhadnout, je nutné sledovat i další faktory, jako jsou zprávy o kryptoměnách v médiích, možné regulace, chování komunity, ale také politicko-ekonomickou situaci, kdy platí, že je Bitcoin vnímán nesystémově a v případě negativních zpráv se může jevit jako vhodná investice v nestabilním světě. Obecně je však nutné nezapomínat na fakt, že hodnota kryptomincí se odvíjí především od chování lidí, nikoliv až tak moc od předem daných pravidel kryptoměn, jako je právě halving.

Příkladem může být bitcoinový boom na konci roku 2017, kdy se v mainstreamových médiích objevovala jedna zpráva o bitcoinech za druhou. Tehdy ho ve velkém skupovali i lidé, kteří obvykle neinvestují a ani se o kryptoměny příliš nezajímají. Poptávka tak strmě stoupala, stejně jako cena bitcoinů. A právě velký mediální zájem o halving Bitcoinu může způsobit další bitcoinovou zlatou horečku spíš než onen samotný, ostře sledovaný halving.

O tom jestli se cena bitcoinu v roce 2020 nakonec zvýší, sníží nebo zůstane zhruba stejná, si na internetu můžete najít spoustu předpovědí. Některé si dokonce pohrávají s částkami okolo milionu dolarů, jiné zase očekávají, že hodnota bitcoinu spadne na 6 tisíc dolarů a následně stoupne na 60 tisíc dolarů. Další “zaručené analýzy” hlásají, že se bitcoin dostane zpět na své maximum z roku 2017, tedy přibližně na 20 tisíc dolarů. Aby si bylo z čeho vybírat, existuje i mnoho názorů, že jeho cena zůstane v příštím roce zhruba stejná, ale v následujících letech dojde k prudkému nárůstu.

Vyvozovat z tolika rozdílných úsudků jasný závěr v podstatě nelze. Pokud bychom je však přesto chtěli shrnout, tak můžeme říct, že ohledně ceny bitcoinů v příštím roce panuje mezi investory, odborníky i nadšenci spíše optimismus.

Může se stát, že výsledná odměna nakonec nepokryje náklady těžařů?

O tom, zda se těžba bitcoinů vyplatí, nebo nevyplatí, nerozhoduje pouze jejich cena a odměna za vytěžený blok. Existuje zde další klíčová proměnná, a tou je obtížnost těžby. Zatímco odměna za potvrzený blok transakcí se každé čtyři roky snižuje, doba vytěžení jednoho bloku musí být průměrně vždy 10 minut a právě od toho se odvíjí obtížnost těžby.

Ve chvíli, kdy jeden blok trvá vytěžit déle, obtížnost těžby se sníží. A naopak, pokud se bitcoiny těží příliš rychle, obtížnost těžby se zvýší. Odhad délky těžby jednoho bloku se stanovuje na základě rychlosti těžení za poslední dva týdny a se stejnou frekvencí se také upravuje obtížnost.

V praxi to znamená, že kdyby podstatná část těžařů skončila, protože se jim to už zkrátka nevyplatí, vzrostla by doba, za kterou se vytěží jeden blok. Tím pádem by se po dvou týdnech automaticky snížila obtížnost těžby a stejně výkonný hardware by tak generoval větší počet bitcoinů.

Čínské specializované farmy aneb proč už se těžit nevyplatí

Spustit těžbu bitcoinů na počítači je dnes už i pro naprostého amatéra jednoduchou záležitostí. Taková těžba se však kvůli ceně elektřiny, nárokům na výkon a rychlejšímu opotřebovávání hardwaru absolutně nevyplatí. Prakticky jedinou možností, jak na těžbě bitcoinů ještě vydělat, je zakoupit si specializovaný těžařský stroj ASIC, na kterém ale můžete těžit výhradně a pouze bitcoiny. K tomu si navíc musíte sehnat levný elektrický proud a vhodné prostory.

Bohužel, v Česku se i s ASIC strojem vyplatí těžba bitcoinů jen velmi stěží. Zejména v Číně totiž existují obří specializované těžařské farmy, které stojí vedle elektráren a jsou napájeny přebytkovým proudem, jehož cena se blíží nule. Výhodou je také velmi levná práce, což snižuje i náklady na údržbu a kontrolu těžařských strojů. Těžební výkon čínských farem je obrovský, a právě to zvyšuje obtížnost těžby na úroveň, kdy se v českých podmínkách vyplatí těžit jen odborníkům s přístupem k velmi levné elektřině a i taková investice (kvůli vysoké ceně ASIC strojů) může být kvůli nepředvídatelnosti hodnoty bitcoinu ztrátová.

Čínské bitcoinové farmy
Bitcoinové těžařské farmy v Číně. Zdroj: Usethebitcoin.com

Alternativní kryptoměny pro těžaře

Bitcoin však není zdaleka jediná kryptoměna, kterou lze těžit nebo s ní spekulovat. V současnosti existují více než dva tisíce různých kryptoměn. Některé jsou zakládány jako tzv. fork již existujících kryptoměn, což znamená, že se například od Bitcoinu oddělí nová kryptoměna, která funguje na stejném principu, ale s pozměněnými parametry. Může mít například vyšší plánovaný počet mincí nebo rychlejší uvolňování odměn. Vznikají však i zcela nové kryptoměny s unikátní architekturou a často i se specifickým cílem.

Narazit lze i na lehce bizarní kryptoměny, které byly založeny z recese. Například pro takový Monacoin byl inspirací kočičí meme. I pro něj se však našla cílová skupina – těší se totiž velké oblibě zejména v Japonsku a jeho tržní kapitalizace (hodnota všech mincí v oběhu) se pohybuje kolem 70 milionů dolarů.

Vůbec nejoblíbenější recesistickou kryptoměnou je ale Dogecoin, který oslavuje meme se psím plemenem Shiba inu. S tržní kapitalizací přes 320 milionů dolarů se řadí na 30. místo v žebříčku všech kryptoměn. Dogecoin vznikl na konci roku 2013 a jeho popularita raketově rostla, a to i přesto, že v začátcích došlo k rozsáhlé krádeži dogecoinů z internetové peněženky DogeWallet.

Výhodou Dogecoinu je, že dokáže zpracovat desetkrát více transakcí za sekundu než Bitcoin, platby v síti jsou tak rychlejší, a tím i levnější. Použitím vhodného hardwaru a levného přístupu k elektřině se Dogecoin stává jednou z mála kryptoměn, kterou se ještě stále vyplatí těžit, a to navzdory rostoucí konkurenci.

Dogecoin je netradiční i díky charitativním sbírkám v rámci komunity. Ta podpořila například jamajský bobový tým, který neměl dostatek prostředků, aby se mohl zúčastnit olympiády v Soči v roce 2014. Úspěšně se tehdy vybralo 50 tisíc dolarů. Další povedenou sbírku uspořádala komunita třeba na stavbu studny v povodí řeky Tany v Keni, kdy se podařilo vybrat 30 tisíc dolarů.

Svou vlastní kryptoměnu si založili třeba i lidé ze stomatologického průmyslu s názvem Dentacoin a je prezentována jako seriózní investice do zdravotnického průmyslu. Hodnota všech dentacoinů v oběhu je kolem 17 milionů dolarů, tedy výrazně méně než v případě monacoinů a dogecoinů. Domácí mazlíčci tak potvrdili větší oblíbenost oproti zubařům i na poli kryptoměn.

Tyto lehce bizarní kryptoměny ale nejsou výjimkou, když se podíváme na seznam všech kryptoměn najdeme například Trumpcoin, Titcoin, Garliccoin, Turtlecoin, Gaycoin, Pigeoncoin nebo už zaniklý Useless Ethereum Token. Ten lákal investory na upřímnost – nabízel nulovou hodnotu, nulovou bezpečnost a žádný produkt, a i přesto dosáhl v lednu 2018 tržní kapitalizace téměř 700 tisíc dolarů.

Které měny jsou pro těžbu nejvhodnější?

Podle kryptoměnové směnárny Changelly jsou tři nejprofitabilnější těžitelné kryptoměny pro rok 2020 Grin, ZCash a RavenCoin, které si krátce představíme. Všechny se těží především na základě GPU, tedy výkonu grafické karty. Kromě poměru spotřeby, ceny a výkonu má těžba přes grafické karty ještě jednu zásadní výhodu – není tak specializovaná jako v případě ASIC strojů a lze tak reagovat na měnící se situaci. Na stejném stroji tak můžete těžit kryptoměnu, která se aktuálně vyplatí nejvíc, případně využít grafickou kartu i k jiným účelům, třeba pro hraní her.

Grin

  • Cena v době vydání článku: 1,17 $
  • Tržní kapitalizace: 32 152 516 $

Kryptoměna Grin vznikla teprve v lednu letošního roku a používá protokol Mimble Wimble, který umožňuje vyšší anonymitu a škálovatelnost kryptoměn než v případě Bitcoinu. I proto se před několika lety spekulovalo, zda by Bitcoin neměl na tento protokol přejít. Grin je vyvíjen decentralizovaně jako open-source software, neřídí ho žádná firma ani skupina a financuje se výhradně z příspěvků komunity.

Velkou výhodou je, že grinové transakce je možné posílat pomocí chatovací platformy Keybase. Oproti Bitcoinu je dalším významným rozdílem, že celkový počet mincí není předem stanoven. Grin je tedy teoreticky možné těžit donekonečna – vždy se vytěží 60 grincoinů za 1 minutu. S tím však souvisí inflace, tedy postupné znehodnocování kryptoměny.

Zcash

  • Cena v době vydání článku: 27,61 $
  • Tržní kapitalizace: 220 261 113 $

Digitální měna Zcash vznikla v roce 2016 a nyní je 31. největší kryptoměnou. Zvláštností Zcashe je, že anonymita transakcí je volitelná. Adresy příjemců a odesílatelů jsou totiž buď stíněné nebo transparentní. Lze si tak vybrat, zda bude transakce transparentní, anonymní nebo skrytá jen na straně odesílatele nebo příjemce.

Odměna za vytěžený blok je momentálně 12,5 Zcashe, z čehož se první čtyři roky odečítá 20% poplatek pro vývojáře. Poté se poplatek zruší a těžaři dostanou 100 % vytěžených mincí. Velikost odměny se však sníží jednou za čtyři roky o polovinu a také počet mincí je konečný a stejný jako u Bitcoinu – 21 milionů. 

Zcash se od Bitcoinu donedávna odlišoval způsobem těžby. Díky algoritmu Equihash nebylo možné k jeho těžbě využívat specializované stroje, a tak jej mohl těžit každý s výkonným počítačem, kvalitní grafickou kartou a RAM. Aktuálně už pro Zcash těžařské stroje existují, farmám proto svítí zelená a konkurenceschopnost menších těžařů klesá.

Ravencoin

  • Cena v době vydání článku: 0,021957 $
  • Tržní kapitalizace: 109 338 118 $

Ač by se mohlo na první pohled zdát, že se jedná o další recesistickou kryptoměnu oslavující havrany, není tomu tak. Ravencoin je fork Bitcoinu a oddělil se od něj na začátku roku 2018. Důvodem byla snaha upgradovat architekturu Bitcoinu tak, aby nečelil problémům se škálováním.

Jeden blok se vytěží vždy během jedné minuty a celkový počet ravencoinů je zastropován na 21 miliardách, tedy tisíckrát více než v případě Bitcoinu. Ravencoin je navíc, podobně jako Zcash, rezistentní vůči specializovaným ASIC strojům a ke svému vytěžení potřebuje jak CPU, tak GPU, čímž je vhodnou těžební “surovinou” i pro řadové těžaře. Profitabilnost těžby se pak odvíjí, podobně jako v předešlých případech, zejména od výkonu grafických karet.

Vydělat jde stále, ale ne tak snadno

Jak lze vidět, kryptoměny stále nabízí spoustu příležitostí a potencionální zisk, a to nejen dobře mířenou investicí, ale i smysluplnou těžbou. Na druhé straně s sebou nesou vysoká rizika, která nelze vždy stoprocentně ohlídat – ať už se jedná o pohyblivou cenu, chování komunity a investorů nebo regulace a politicko-ekonomickou situaci. Šance na pohádkové zisky je vykoupena rizikem a nejistotou.

Také nelze úplně předpokládat, že by se opakovaly šťastné příběhy, kdy si někdo koupil bitcoiny v roce 2010 za pár stovek a o 7 let později je prodal za miliardy. Kryptoměny jsou dnes, jakožto zajímavá investiční příležitost, bedlivě sledované ze všech stran a informují o nich i mainstreamová média. Volná ruka kryptotrhu funguje a ve chvíli, kdy je určitou kryptoměnu výhodné těžit, zvýší se relativně rychle i konkurence v těžařském prostředí. Stejně tak ceny kryptoměn nestoupají jen strmě nahoru, ale také se propadají, a to mnohem dramatičtěji než běžné oficiální měny. 

Pokud tedy chcete zbohatnout na dva kliky a bez práce, pravděpodobně budete zklamaní. Ať už se rozhodnete pro těžbu nebo investování a myslíte to vážně, čeká vás spousta výpočtů, zjišťování informací a nemalé investice do začátku. Třeba budete mít štěstí a objevíte nějakou novou nadějnou kryptoměnu dřív než ostatní a podaří se vám výrazně znásobit svůj vklad – ať už díky těžbě nebo investici. I tak ale musíte vždy počítat s vysokým rizikem a nejistými výsledky.

Správné místo pro vaše data

NAŠE DATACENTRA NALEZNETE V PRAZE I V BRNĚ