Jak připravit zadání pro vývoj software

Vývoj softwaru na míru začíná dávno před tím, než se napíše první řádek kódu. O tom, jestli výsledek bude funkční a udržitelný, rozhoduje mimo jiné kvalita zadání. Dobře zformulovaný popis potřeb, cílů a limitací pomůže vývojářům navrhnout řešení, které odpovídá realitě vašeho byznysu.

VERONIKA JAKUBOVÁ

VERONIKA JAKUBOVÁ

30. 07. 2025

5 min čtení

Pečlivě připravené zadání je nepostradatelným základem pro vývoj software na míru. Popisuje, jakou funkci má software splňovat, kdo ho bude používat a jaké jsou technické nároky na jeho provoz. Tato specifikace zajišťuje, že celý vývojový proces proběhne hladce a výsledný produkt bude odpovídat očekávaným kvalitám.

Potřebujete software na míru?

Navrhneme a vyvineme řešení přesně pro vaše potřeby. Zajišťujeme vývoj od nuly, ale i integraci ERP, účetních a dalších systémů.

Prohlédnout nabídku vývoje software

Na začátku definujte základní parametry softwaru

Aby vývojáři mohli dobře navrhnout novou aplikaci nebo systém, potřebují znát hlavní parametry softwarového projektu. Čím přesnější tyto parametry budou, tím lépe bude výsledná architektura odpovídat reálným potřebám.

Pokud zadání softwarového vývoje řešíte poprvé, může to být docela výzva. Některé informace snadno zapadnou nebo se mohou zdát samozřejmé a hrají zásadní roli. Připravili jsme proto přehled několika zásadních oblastí, které v zadání doporučujeme zohlednit.

Co má software řešit a komu má sloužit

Nejdůležitější je porozumět tomu, proč software potřebujete. Jaký problém má řešit a kdo ho bude používat? Uveďte konkrétní příklady, kde narážíte na limity. Nezapomeňte zohlednit, kdo bude software používat – běžní uživatelé, administrátoři, management. Každá z těchto skupin má jiné potřeby, které se promítnou do návrhu funkcí, uživatelského rozhraní i oprávnění.

Co má software umět

Nejde jen o to, jaké funkcionality má software pokrývat, ale spíše jakou práci má odvést. Spadá sem určení hlavních činností a procesů nebo práce s daty. U komplexních systémů doporučujeme určit, bez čeho se neobejdete na začátku a co může počkat. Díky prioritizaci je možné spustit zjednodušenou funkční verzi, tzv. MVP (Minimum Viable Product), kterou lze postupně rozšiřovat.

Jak software nasadit a provozovat

Technické a provozní parametry na software je potřeba reflektovat v návrhu architektury. Proto doporučujeme předem definovat požadavky na:

  • integraci nového softwaru s existujícími systémy, jako CRM, ERP, skladové systémy apod.;
  • preferované platformy, tedy zda má jít o mobilní aplikaci, webovou platformu nebo obojí;
  • bezpečnost nebo legislativu;
  • způsob provozu softwaru – poběží v cloudu, na vaší vlastní infrastruktuře nebo v tom zatím nemáte jasno?

Čím více informací dáte předem dohromady, tím snazší bude celé zadání doladit a vybrat správné technologie.

Jaký je rozpočet a termín spuštění

Pokud potřebujete software spustit v konkrétním termínu, dejte o tom dodavateli vědět. Stejně důležitá je i informace o rámcovém rozpočtu. Obojí pomůže zvolit vhodný postup vývoje, určit rozsah prvních funkcionalit i způsob testování.

Příprava zadání vývoje software krok za krokem

Na základě zkušeností z vývoje vlastních aplikací i softwarů pro klienty jsme dali dohromady orientační checklist. Jednotlivé body doporučujeme vždy blíže konzultovat s dodavatelem.

Checklist zadání vývoje software. Obsahuje následující položky:
1. Cíl projektu a přínosy 
• Jaký problém má software řešit a jaký je hlavní cíl projektu? 
• Jaké přínosy očekáváte pro firmu nebo konkrétní tým? 
• Existuje benchmark nebo konkurenční řešení, kterým se chcete inspirovat? 
2. Uživatelé a jejich potřeby
• Kdo bude software používat a jaké jsou jejich dovednosti?
• Potřebují jednotlivé typy uživatelů různé funkce nebo přístupy?
• Bude potřeba školení nebo uživatelská dokumentace?
3. Funkce a požadavky na data 
• Jaké klíčové funkce má software mít? 
• Jaké procesy má pokrývat nebo zefektivnit? 
• Potřebujete reporty, exporty nebo práci s konkrétními datovými formáty? 
4. UX a UI design
• Existují návrhy designu nebo korporátní identita, kterou se řídit?
• Jaké jsou požadavky na přístupnost (např. WCAG, mobilní přístup)?
• Máte preferovaný styl nebo konkrétní design patterny?
5. Technické parametry a infrastruktura 
• Má jít o webovou, mobilní nebo desktopovou aplikaci? 
• Kde má být provozována – v cloudu, on-premises, hybridně? 
• Máte technologické preference (např. frameworky, platformy)? 
6. Integrace s jinými systémy 
• Potřebujete propojení s ERP, CRM nebo jinými nástroji? 
• Máte k dispozici dokumentaci k API nebo datovým zdrojům? 
• Má jít o jednosměrnou nebo obousměrnou komunikaci? 
7. Výkon, bezpečnost a legislativa 
• Jaká jsou očekávání ohledně dostupnosti a výkonu (rychlost odezvy, SLA)? 
• Existují požadavky na bezpečnost (šifrování, přístupy, logy)? 
• Pracuje systém s osobními údaji, je potřeba řešit GDPR nebo certifikaci? 
8. Časový rámec, rozpočet a interní kapacity 
• Existují pevné termíny spuštění? 
• Jaký je rozpočet nebo jeho přibližný rámec? 
• Kolik lidí z vaší strany se může zapojit do spolupráce (testování, zpětná vazba)? 
9. Odpovědné osoby a režim komunikace 
• Kdo bude klíčová kontaktní osoba a kdo rozhoduje o zadání? 
• Jaký způsob komunikace preferujete (e-mail, cally, chat)? 
• Jak časté reportování nebo schůzky očekáváte?
Uložte si checklist k zadání vývoje software na později. Stáhněte si jej v PDF.

Nejčastější chyby v zadání software a jak jim předejít

Jedním z nejčastějších problémů při vývoji software jsou chyby v zadání. Podle dostupných analýz tvoří dokonce až 40 % všech chyb. Jejich oprava přitom může celý projekt značně prodražit nebo prodloužit jeho dodání. Nesprávné zadání navíc významně ohrožuje vztah mezi dodavatelem a zadavatelem. V MasterDC se u zadání nejčastěji setkáváme s následujícími nedostatky:

1. Nejasné nebo neúplné požadavky

Příliš obecně definované cíle a nejasná specifikace toho, co má software umět vedou k častým změnám a nedorozuměním. Konkrétně formulované cíle a scénáře, tedy co přesně má systém dělat, kdo s ním bude pracovat a proč, dá vývojářům jasnější představu.

2. Podcenění nefunkčních požadavků

Zadání se často zaměřuje jen na funkce, ale opomíjí výkon, bezpečnost, škálovatelnost nebo uživatelskou přívětivost. Výsledkem může být software, který neobstojí při větší zátěži, nevyhovuje bezpečnostním standardům nebo je složitý na používání. Tyto požadavky by měly zaznít na začátku, aby je architektura systému zohledňovala.

3. Nedostatečné zapojení uživatelů a klíčových osob

Zadání vzniká bez účasti těch, kteří budou software skutečně používat nebo kterých se změna týká. Systém pak neodpovídá reálným potřebám, chybí mu důležité funkce a jiné naopak přebývají. Vyplatí se proto průběžně zapojovat lidi z praxe, třeba formou konzultací nebo testováním prototypu.

4. Chyby ve správě změn

Bez jasného postupu pro práci se změnami dochází během vývoje k tzv. „scope creepu“, tedy nekontrolovanému bobtnání zadání. To komplikuje plánování, prodlužuje projekt a zvyšuje náklady. Doporučujeme stanovit jasné milníky i pravidla pro schvalování změn.

5. Nekonzistence a duplicity

Zadání může obsahovat rozpory mezi jednotlivými požadavky nebo opakovaně popisovat totéž jinými slovy. Vývoj pak probíhá zmateně, chybuje se a některé části se musí předělávat. Pomůže, když má zadání jasnou strukturu, jednotný jazyk a někdo ho průběžně kontroluje z hlediska návazností.

6. Přehnané zaměření na rozpočet nebo termín

Pokud se projekt řídí výhradně podle ceny nebo termínu spuštění, bez ohledu na připravenost, roste riziko kompromisů v kvalitě. Místo toho je vhodné vymezit, co musí být hotové v první verzi (MVP) a co může počkat. Díky tomu se dá vývoj řídit realisticky.

7. Chybějící nebo nedostatečná dokumentace

Bez domluvy na tom, jaká dokumentace má k projektu vzniknout, vzniká často jen částečná nebo žádná. Chybí pak třeba popis API, instalační postup, návod pro uživatele nebo informace, jak systém udržovat a dál rozvíjet. To komplikuje provoz i předání projektu. Při zadání je potřeba určit, co má být výstupem a kdo dokumentaci vytvoří.

Chybám v zadání se dá předejít jedině tak, že mu věnujete dostatek času. Jasná struktura, rozhovory s potenciálními uživateli a průběžné ladění specifikace ušetří spoustu práce i nákladů v dalších fázích projektu. Neznamená to ale, že první fázi musíte zvládnout sami.

Kdy zapojit dodavatele softwaru

Zadání nemusí být hotové na sto procent, než začnete jednat s dodavatelem. Naopak – právě ve fázi přípravy je největší prostor ujasnit si cíle, ověřit proveditelnost záměru a správně nastavit rozsah. Zkušený dodavatel vám pomůže vymyslet, jak by měl software fungovat, jaké technologie zvolit a co má být obsahem první verze.

V MasterDC proto s klienty spolupracujeme už při definici zadání. Pomáháme formulovat konkrétní scénáře, stanovit priority, zhodnotit technické možnosti a připravit projekt tak, aby dával smysl nejen byznysově, ale i technicky. Díky zkušenostem z provozu serverové infrastruktury zohledňujeme požadavky na výkon, škálování nebo bezpečnost hned od začátku.

Mohlo by vás zajímat

Čtěte více zajímavého obsahu

Maximálně jednou měsíčně vám pošleme přehled toho nejlepšího, co u nás na blogu vyšlo.

    Nevidíte vaši vysněnou pozici?

    Pošlete nám životopis, a my se vám ozveme!

      * Povinný údaj
      Zasláním životopisu souhlasím se zpracováním osobních údajů za účelem náboru a výběrového řízení.