Hypervizor


Hypervizor je software, který umí virtualizovat hardware do izolovaných virtuálních strojů, na nichž lze spouštět různé operační systémy. Na jednom hardware je tak možné spustit více operačních systémů a izolovaně provozovat aplikace, služby či vývojová prostředí.

Hlavní úlohou hypervizoru je přidělovat hardwarové zdroje jednotlivým virtuálním strojům – tedy například určovat kolik RAM, CPU či místa na disku virtualizovaného serveru si daný virtuální stroj vezme pro své potřeby. Samotný hypervizor rovněž spotřebovává zdroje serveru.

Jedním ze dvou základních typů je nativní hypervizor. U něj probíhá virtualizace na úrovni hardware. Díky tomu je možné na vzniklé virtuální stroje instalovat nemodifikované operační systémy. Nevýhodou nativního hypervizoru je větší spotřeba serverových zdrojů.

Druhým typem je hostovaný hypervizor. Ten virtualizuje server až na úrovni operačního systému (na hostitelském serveru je nainstalovaný operační systém). Kvůli tomu je volba operačního systému i práce s virtuálními stroji omezená. Není například možná tzv. vnořená virtualizace. Oproti nativnímu hypervizoru je však ten hostovaný šetrnější ke zdrojům serveru, může se tak jednat o vhodnou volbu pro méně náročné projekty.

Hypervizorů existuje celá řada. Mezi ty nejznámější patří VMware vSphere, Microsoft Hyper-V nebo KVM. Datová centra využívají virtualizaci pro tvorbu virtuálních privátních serverů. K izolování aplikací či vývojářských prostředí se také využívá kontejnerizace, která je méně náročná na zdroje serveru, má však omezené možnosti.

Mohlo by se vám hodit

 


Máte nejasnosti nebo nápad na zlepšení článku?

Napište nám